78212

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 10. 2011
Re: Ošetření včelstev nečlenů ZO

V podstatě souhlasím se vším až na drobné detaily, které bych napsal jinak. Ostatně tohleto jsem tady v posledních několika letech napsal několikrát.


"Mně se ten názor docela zamlouvá, ale vidím tu problém.
Jak při současném přístupu právě zjistit, která včelstva jsou lepší v odolnosti proti VD a ještě v kombinaci s viry?
První část problému je v tom, že když v zimě použijeme účinné léčivo, a přežije jen pár kusů VD, kdy vlastně začnou být včely motivovány k nějaké likvidaci VD, kdy aktivují své mechanismy odolnosti? Vůbec nikde jsem se nedozvěděl, že je tu nějaká přímá úměra. Co když je to tak, že při malém zmoření včely VD likvidují liknavě a účinná likvidace u odolnějších včelstev začne až při větším zamoření, kdy roztoči více ohrožují přežití včelstva?
Další problém je v tom, že při účinné aplikaci jedu v zimě, kdy přežije jen pár kusů, je téměř nemožné zjistit, jak moc mají včelstva stejnou startovací čáru v počtu roztočů. Dejme tomu, když je ve spadu do cca 0,1 roztoče denně (do 3 roztočů za měsíc) může být ve včelstvu třeba 3 ale také 24 ks roztočů. To je rozdíl 3 generací. Pokud ta včelstva nemají žádnou odolnost, potom se ale v prvním včelstvu namnoží roztoč na cca 100 ks v červenci a ve druhém na 800. První bude zdánlivě odolné, druhé ne, ale ve skutečnosti to bude pouze znamenat, že jedem se podařilo v prvním včelstvu zasáhnout o cca 20 roztočů více. Odolnost bude jen zdánlivá. A to už nemluvím o tom, že by tam náhodou nebyl žádný nebo 1 roztoč (kdy se může stát, že dlouhou dobu žádná reprodukce neproběhne, včelstvo bude vypadat jako super odolné, ale ve skutečnosti to bylo způsobeno jen účinností jedů).
Velice zajímavé je také číst o tom, jak vznikala odolnost u jiných plemen – ze začátku velké zamoření až ke 100 % počtu včel ve včelstvu, ale potom postupný pokles a zvětšení počtu neplodných roztočů. Prostě pod náporem roztočů se včelstva jiných plemen naučila s nimi vypořádat a držet je pod kontrolou. U tellského plemene vznikla dle přednášky Ing. Čermáka odolnosti jen tam, kde nebyli roztoči hubeni chemicky.
I mé zkušenosti potvrzují, že včely třeba mohou mít menší nárůst počtu roztočů, ale zase i při oproti jiným včelstvům malém zamořením roztoči, je zahubí viry.
To tak k Bond testům – příroda se jich nebojí a bez nějakého měřitelného průběžného zamoření může být odolnost zřejmě zkreslená.
Na jedné straně, kdyby byla včelstva ponechána pouze přírodnímu výběru, zřejmě by odolnost nemusela být vůbec otázkou dlouhých desetiletí, alena druhou stranu, včelstva co by přežila, by senám zřejmě užitkově moc nelíbila (rojivost, malá síla,…)
Proto nechat vše jen na přírodní výběr zřejmě z hlediska užitku ze včel není to, o co se někdo bude cíleně snažit. "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu